Vlkov 2010

Motto: Nikdy to není o počasí, je to vždy jen o vybavení a dobré náladě.

Letošní letní dovolenou jsme poctivě plánovali hned po skončení loňského Ohaia, a to mnohokrát v průběhu celého roku. Byl to výborný důvod pro pravidelná setkávání celého našeho kmene Zlitých Vlků . Název pro náš kmen vymyslel Calvera, neb nám několik prvních dní vydatně pršelo. Protože ale, vybavení i nálada byly stoprocentní, z míry nás to nevyvedlo. Názvu jsme nezůstali nic dlužni, ani když vysvitlo teplé, srpnové slunce – pitný režim, je pitný režim! Calverovci mají uprostřed Kokořínska několik hektarů pastvin. Kde nic tu nic, jen lesy, skály a dvě malé maringotky schoulené na okraji prastarých kokořínských lesů, chráněné mohutnými větvemi dubů, buků a bílých bříz. Tam byla naše letošní základna, z které jsme podníkali vandry v sedlech koní do blízkých i vzdálenějších koutů Kokořínska, zvaného také“ Máchův kraj „

Nejeli jsme po kopytě, ale dopravili  koně do základního tábora  vlekem. Malé děti, jsou malé děti. Ještě si pár let počkáme, než je budeme moct naházet na jejich vlastní poníky a vyrazit do světa. Děti byli všechny skvělé. Prvních pár dní sice připomínali všichni bahnité žabky. Fakt je, že jejich maminkám to moc roztomilé nepřipadalo . Jsou to, ale matky zocelené do tvrdosti diamantu (za což mohou děkovat otcům oněch zablácených ratolestí) a tak to všudypřítomné bláto z harantů tu a tam oškrabali a trpělivě čekali na slunce.

Na 6 hektarech tvořily naši základna dvě maringotky, dva velké vojenské stany a kuchyňský přístřešek, abych já, Stará Stanová Kůže nemokla při vaření. Celý kmen Zlitých Vlků a 6 koní hlídal Gyr s Fíbí. Bylo to dvanáct požehnaných dní plných smíchu, radovánek, legrácek, koňského potu, nebeské vody a slunce. Bylo to fajn

P.S.  Mimořádná událost!  Bratra Losloboslospablos kousla zmije, do rána chuděra chcípla na alkoholickou intoxikaci. Bratr Losloboslospablos nedoznal žádné újmy. Pouze zvýšil dávku vnitřního i vnějšího „Opodeldoku“

Za zmiji držel kmen minutu ticha.