Táboření 2013

Veselí červenec 2013 – duben 2014

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na letním táboření 2012 jsem od kmenové šamanky Usměvavé Vlčice dostala a přijala nové jméno – Bláznivá Rosa. Tenkrát jsem do blogu o našich indiánských létech napsala:

„Nové jméno s novým začátkem. Už se těším na to, co mě čeká, kdo mě volá, co uvidím a co se naučím na louce zelené, bláznivě, nerozumně, na plno.“

Předtucha?

Ono na těch jménech a jejich vlivu na svého nositele něco bude.

Panečku, že to ale, bude až tak naplno! To jsem netušila.

Tradiční letní táboření se k vůli stěhování části kmene do severočeských skal a lesů letos nekonalo. 12 července 2013 jsme v Třebnušce naložili poslední věci do aut a koně do přívěsu. Moje to bylo už 22 stěhování, na severu jsem ještě nebydlela, tož pravou nohou a s úsměvem do nového života!

Na velké, zelené louce na kraji malé vesnice (10 čísel popisných?) Veselí nad Ploučnicí na nás už čekali tři maringotky, které jsme koupili v zimě. Bydlela jsem leckde, v maríně to bude premiéra. Nakonec jak už je v mém životě zvykem, všechno dopadlo jinak. Já to říkám pořád, plánovat nemá cenu. Z původního, tři roky připravovaného plánu postavit na té louce zelené vedle sebe dva domečky sešlo v okamžiku, kdy mi Calvéra prozradil, že na druhém konci Veselí je na prodej lovecká chata. Stojí mezi starými lípami, kaštany a akáty na bývalém německém hřbitově. Miluju hřbitovy. Je tam klid a nejsou tam živí lidi. Prostě osud. Maličkosti, ty já si rozmýšlím. Jakákoliv velká, životní rozhodnutí řeším ve vteřinách.

A tak mám vlastní hřbitov na konci slepé ulice. Možná se konečně i usadím 🙂

Spousta práce bylo. Zprovoznit maríny, oplotit maríny, ohrady pro koně a milion praktických věcí, prostě tak jako, když přijedete na louku zelenou bez vody, elektriky a začnete tam bydlet.

Díky Bohu za chlapi – kamarády. Díky Bohu, že jich mám okolo sebe dost. Jsou nejšikovnější ze šikovných a nejbáječnější z báječných.

Spoustu legrace bylo. Postavit týpko, koupit hřbitov s domečkem, zamilovat se, jezdit na koni. A různě a často oslavovat, že žiju. Vlastně to bylo nejdelší táboření v historii kmene Zlitých Vlků. V listopadu chlapi složili a uklidili týpko, plynule jsme se přestěhovali do domečku, který kluci kompletně předělávali a  táboření pokračovalo. Plechové tábornické nádobí jsem uklízela až po 7.dubnu 2014.

IMG_0268 IMG_0271 IMG_0276

Já to říkám pořád, rozum brání lidem v radosti

A.R.

One Response to Táboření 2013

  • Berda says:

    Proč si uklízela to plechové nádobí ? To už nemělo cenu 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.