Táboření 2012
Indiánské léto Zbirožák 2012
Kmen doznal změn a tak přípravy na letošní, letní táboření Zlitých Vlků bylo trochu chaotické. Kmenový náčelník se vrátil z arizonských pouští pohublý, znaven až uondán. Mladý Vlk Malý Medvěd si přivezl z cizích zemí krásnou sqaw, která ale nikdy neseděla na koni. Vlčice Mamba čeká vlčátko a tak nemůže jezdit na koni. Tudíž bylo kmenovým náčelníkem vyhlášeno táboření v duchu lenošném, odpočinkovém a pro vlčata naučném.
Měly jsme na výběr ze dvou lokalit. Nakonec jsme se rozhodli rozbít letní tábor Zlitých Vlků v údolí Zbirožského potoka pod Ostrovcem. Důvodů bylo několik. Gyr bral antibiotika, Merry má hříbka, koza kůzlata a koní máme víc, než jezdců. Na táboření jsme je všechny nepobrali, hlídači letos jeli všichni s námi a tak jsme mohli být od domova jen tak daleko, aby se tam dalo dojet pohodlně na koni a obstarat všechna zvířata, která zůstala doma. A také z nostalgických důvodů. Na jaře 2013 se s Malým Medvědem a Calvérovcema stěhujeme na nové pastviny k říčce Ploučnici u České Lípy a tak jsem se chtěla rozloučit s krajem, kudy už můj děda a praděda běhávali bosky.
Celé táboření bylo letos hodně zaměřené na vlčata. Učili jsme je jezdit na koni, učili jsme je co je to kmenová soudržnost. Byla noční bojovka a nechybělo ani loutkové divadlo, rybolov a lukostřelba. Všechna vlčata mají pro jízdu na koni nadání, dělala nám radost. Už to nebude dlouho trvat a dojde na ty jejich vlastní poníky .
Já, Stará Stanová kůže jsem od kmenové šamanky Usměvavé Vlčice dostala a přijala nové jméno – Bláznivá Rosa. Nové jméno s novým začátkem.
Už se těším na to, co mě čeká, kdo mě volá, co uvidím a co se naučím na louce zelené, bláznivě, nerozumně, na plno.
S dobrými přáteli je sebetěžší životní kalamita jen další, vyřešená nepříjemnost.
Bylo to pohodových a poklidných 14 dní voňavých ohněm, koňmi a čerstvě upečeným chlebem. Opět jsme pekli kváskový, žitný, celozrnný chleba v ohništi. Usměvavá Vlčice zvýšila laťku a pekla v ohništi i buchty. Večer zněly kytárky, tekly jantarové slzy do plechových hrnků. ( Jantarové slzy = bylinkový čas se slivovicí) Do civilizace se nám zpátky vůbec nechtělo. A protože přítomnost potoka v táboře je báječná záležitost, naplánovali jsme budoucí táboření dělat na střídačku jednou u Ploučnice a jednou právě tady, u Zbirožáku. Kmen Zlitých Vlků ukončil zdárně další letní táboření.
A teď už jen samé změny. Ale o tom život je. Těším se
A.R.
Napsat komentář